4Tenoři v Hankově domě – nádherná oslava svátku žen.
Před Hankův dům jsme s Jani K. dorazily právě včas. Během chvilky jsme už viděly přijíždějící auto z DSJ. Řidič Lukáš přivezl tentokrát samé ženy. Šest klientek jsme postupně navozily do předsálí, pomohly jim s oblečením a jelikož bylo ještě dost času, zeptaly jsme se, zda nechtějí koupit něco k pití. Přání měla jenom jedna, a to pivo v lahvi s brčkem. Zdá se to v pohodě, ale hned se objevil první problém. Brčko bylo krátké, po každém napití sklouzlo do lahve a bylo dost těžké ho malíčkem dostat ven. Klientka si pivo vychutnávala, měla ještě asi polovinu a chtěla si ho vzít s sebou do sálu. Janička si poradila, poprosila v kiosku o lžičku, kterou obráceným koncem vsoukala do brčka a bylo to. Jenomže teď to ještě chtělo umístit děvčata vedle sebe. Mimo našich šesti klientek tam byla ještě jedna paní na vozíku a jelikož bylo úplně plno, nebyla průjezdná ani ulička na druhou stranu, a tak se muselo sedm vozíků vejít pouze vlevo. My jsme dostaly dvě židle, takže se Janička posadila vedle své klientky, ale tím jsme ucpaly hlavní východ. Zdálo se, že to nikomu nevadí, a tak jsme se těšily na krásný kulturní zážitek. Bylo to nádherné, dojemné, okouzlující, ale já jsem každou chvíli vnímala, že se za mnou něco děje. Byla jsem z toho trochu nervózní, ale nemohla jsem nic dělat. Po představení mně Janička říkala, že po dopití piva chtěla klientka, mimo jiné, zout vysoké šněrovací boty!!! Ani zout je nebylo jednoduché, natož po představení znovu obout. Nohy opuchly a do bot se už prostě nevešly, snažila jsem se pomoct, ale ani ve dvou jsme to tak úplně nedokázaly. Říká se, že konec dobrý všechno dobré, a tak to bylo i tentokrát. Tleskali jsme vestoje, čtyři ženy, z toho jedna naše klientka, dostaly od pánů „Tenorů“ k MDŽ růžičku a ti se s námi dokonce přišli i vyfotit.
Jana Š.
foto ZDE