Dubnové nákupy

Chystá se krásný jarní den a vypadá to, že z osmi nahlášených nákupůchtivých klientů se do dnešního rána neodřekl ani jeden. Bodejť by jo, byl by hřích, nevyrazit si v tak příjemný čas. Je nás na ně šest (JanaŠ, JanaV, BáraF, MartinaJ, StáňaZ a já) plus jedna úplně zbrusu nová dobrovolnice ZoraM, která se přišla podívat, jestli by ji to s námi bavilo. Říkaly jsme si s Janou, když jsme dnešní akci organizovaly: sedm asi stačí, beztak zase někdo jako obvykle na poslední chvíli odpadne a bylo by škoda, aby tu byl nějaký dobrovolník zbytečně a museli jsme ho poslat domů, když už si udělal čas. Och, jak jsme se mýlily! V první várce vysazuje řidič Jirka z auta šest lidí a vrací se do Žirče pro zbylé dva. Nastává obvyklé rozebírání klientů a dotazování: „Vy potřebujete kam a Vy kam?“ Rozdělujeme si je s přihlédnutím k tomu, že ještě přijedou ti zbylí dva a jeden dobrovolník nám chybí. Snad nám pomůže řidič, ale i tak se s JanouŠ snažíme spěchat, abychom u vykládky druhé várky byly.

Ujímám se paní, která potřebuje koupit jen boty. Tak hurá do Deichmanu. Snad je tam budou mít, rychle je vyzkoušíme a budeme se moct co nejdřív vrátit ke Kauflandu. Boty jsme sice sehnaly, ale nebylo to tak rychlé, jak bych potřebovala. Při výjezdu z obchodu potkáváme udýchanou Janu spěchající a bez klienta směr Kaufland. Ani nevím, proč ho neměla, kde ho ztratila, nebo komu ho předala a jestli mi to řekla, tak jsem to okamžitě zapomněla. Se svojí klientkou ještě zajíždím do dvou obchodů s oblečením, kde svetr, který by potřebovala, bohužel, nepořizujeme. Není doba svetrů a už vůbec ne těch na propínání. Módní diktát je neúprosný – takové svetry teď prostě nefrčí. Vyrážíme tedy zpátky ke Kaufu a stavujeme se ještě na zmrzlinu u stánku stojícího v jeho těsné blízkosti. Před Kauflandem nikdo z našich nepostává, proto parkuji svoji klientku ve vchodě obchodu vedle kávomatu a volám Janě. Ta mi to nebere, nakukuji tedy do útrob obchoďáku, jestli ji neuvidím, vidím ji, domlouvám se se svojí klientkou, že ji tady chvilku nechám a že za Janou jen zaběhnu, abych se domluvila na dalším postupu s druhou várkou klientů. Nechávám ji tam samotnou velice nerada, protože paní nevládne stoprocentně svýma rukama a zmrzlina každým okamžikem hrozí, že jí upadne, ale nějak se prostě rozhodnout musím, to se nedá nic dělat. Vbíhám dovnitř, přebírám si od Jany oba klienty, ona odchází s klientkou, která na ni, nevím kde, čeká, aby zajely do Inzatu koupit toustovač. Prosím Janu, ať mojí klientce zaparkované ve vchodu, vyřídí, že se zdržím a ať na mě počká. S klienty kupujeme pochutiny na nějakou oslavu. Jsou oba mladí a veselí. Určitě už se na té oslavě vidí. Nejsem vlastně ani moc platná, protože v podstatě celý jejich nákup vyřizuje řidič Jirka, který se odněkud vynořil. Já jen tlačím jednoho z klientů a volám Janě číslo dvě, Janě V (jsem však druhá, JanaŠ už jí volala), která pomáhá Alici, abych zjistila, kde jsou a aby nám nikam neutekly, protože jak moji dva klienti dokončí nákup, nakládá se a odjíždí do Krčmy. Alice se totiž, pokud to jde, radši vždycky odváží, aby se nám cestou po rozkodrcaných chodnících někde nevysypala na zem. Nakoupeno, zaplaceno, vyjíždíme ven, cestou přibíráme klientku, co už dojedla zmrzlinu. Koukám na ni a je kolem pusy celá olepená od zmrzky. Čokoládová 😊 „Máte vlhčené ubrousky?“ ptám se. Nemá. Nevadí, vyndávám své obyčejné papírové, vbíhám na WC, vlhčím je vodou z kohoutku a snažím se paní očistit. Zmrzča už je pěkně zaschlá a moc mi to nejde. Docela fest paní dřu, ale ta nic nenamítá, jen říká: „To je dobrý, nechte to být.“ „Nemůžete být zmalovaná jako indián“ opáčím a nějak to z ní nakonec uspokojivě, i když ne stoprocentně sedřu.

Jirka nakládá pět klientů a odjíždí s nimi do Krčmy. Cestou k autu, protože dnešní akce pro mě skončila, potkávám zánovní dobrovolnici Martinu se svojí klientkou a předávám jim informaci, aby šly rovnou do Krčmy, že už tam část klientů je.

Odjíždím z parkoviště a necítím obvyklé uspokojení z dobře vykonané práce. Zase to byl chaos, já se to snad nikdy nenaučím naorganizovat tak, aby vše klapalo jak dobře namazaný stroj. Ale, jde to vůbec? No, hlavně, že jsme nakoupili 😊

MarcelaS

Foto ZDE