Přidáno 10.3.2018
Vyslyšela jsem volání hlasu Domova důchodců a vydala se první březnové úterý na Velikonoční dílničku. Tvořivé dílny v Domově bývají vždycky perfektně zorganizované, takže když jsme s mojí „adoptivní“ babičkou dorazily do společenské místnosti chvíli před druhou hodinou, kdy se začínalo, bylo už všechno připravené a bzučelo to tam jako v úlu. Jakby ne, vždyť se tam sešlo několik desítek pilných včelek z řad klientů i personálu. Vyráběly se opravdu krásné dekorace, které budou zdobit prostory DD, podávala se kávička a zákusek se šlehačkou (byl fakt vynikající), vajáček, pivíčko a další mňamky. Dvě hodiny se tvořilo a ševelilo, a pak se všichni rozutekli a byl konec :o) Popadla jsem vozík s babičkou, zaparkovala ji v jejím pokoji a šla si po svém.
Těším se na další dílničku, která bude před vánocemi. Ano, mezitím bude ještě jedna – druhá velikonoční – ale té se nemohu zúčastnit.
A neboj, Domove, za pár dní jsem tam zase jako na koni. Třeba už bude hezky a budeme moct s mojí babičkou vyrazit na dobrodružnou výpravu do města.
A kdo že je ta moje adoptivní babička? Je to klientka Domova, kterou coby dobrovolnice pravidelně navštěvuji. A když jsme u toho dobrovolničení v DD – pojďte si taky adoptovat nějakého toho starouška, uděláte mu/jí radost. Klienti jsou za každé rozptýlení z všednodennosti vděční.
Odstranit komentář
Pro odstranění komentáře je potřeba ověřit vaší identitu. Zadejte email, který jste vyplnili při přidávání komentáře.
Zadaný email se neshoduje s emailem, který byl vyplněn při přidání komentáře.
Na email vám byl odeslán odkaz
ke smazání komentáře.
