V sobotu, 24. 7. 2021 se léto předvedlo v plné parádě. Počasí jakoby si pořadatelé objednali shora.

Když jsem v půl desáté přijela do Žirče, byly už park i přilehlé prostory zaplněny stánkaři s nádherným rukodělným zbožím i zajímavou ukázkou řemesel. Svůj stánek se „štěstím“ měla již nachystaný i Martina J., kde se střídala s Janou Š. Měly hodně napilno. O štěstí byl velký zájem z řad dětí a nostalgicky zavzpomínali i dospěláci. To by nebyla ani Jana, kdyby s láskou něco dobrého opět i přes vytížení a starosti neupekla. A přiznám se, že mi ty vynikající buchty k odpolednímu kafíčku udělaly moc dobře v břiše i v mysli.

Já jsem se na celý den zaparkovala do INFOstánku, kde probíhala AUKCE krásného keramického modelu Domova sv. Josefa – pracně vyrobeného klienty. Toho modelu, který se hned napoprvé nepodařilo v peci vypálit kvůli výpadku elektřiny. Tato historka všem asi zůstane v paměti dlouho. Dobře dopadla a klienti se jezdili v průběhu Anenek na „Domov“ dívat. Vyprávěli, kdo kterou část tvořil a jak náročné to bylo. Litovali, že si model odnese výherce aukce domů. I tato story dopadla nakonec dobře. Dvě dobré duše z řad pražských dobrovolnic a paní Iva ze Žirče se domluvily, složily částku 15.000Kč, tedy nejvyšší příhoz. Jejich záměrem bylo ponechat model v Domově klientům, aby mohli dotvořit další keramické části areálu, které do slavností nestihli.

Vysoké stromy v zahradě poskytovaly všem milosrdný stín, což se ale nedalo říci o nádvoří před kavárnou Damián, kde probíhal nejen kulturní program ale také slavnostní stříhání pásky za přítomnosti samotného kardiála Dominika Duky a ředitele Oblastní charity pana Wajsara.

Kulturní program byl velmi bohatý. Mše svatá, operní zpěv, divadlo pro děti, tance na nádvoří… Jelikož jsem byla na stanovišti v parku, užívala jsem si především hudbu, která ke mně doléhala z hlavního pódia. Hvězdy letošních „Anenek“ – Hradišťan i Voxel – neměly prostě chybu.

Bylo hezké vidět „Arnikové“ dobré duše dobrovolnické v modrých tričkách, jak doprovázejí klienty. Pro mě je vždy největším pokoukáním obdivuhodný Kuba F. Před tímto věkem malým ale jinak velkým (nejen postavou!) pomocníkem smekám klobouk. 

Milá ARNIKO, obdivuji, kolik všichni do akcí dáváte energie, času a hlavně srdce.

Díky, že jste!

Linda

——

Letošní Anenské slavnosti se podle mě moc vydařily. Pod stromy v parku se dobře snášelo i to velké horko, bylo hezké sledovat, jak si to všichni užívají. Krásný, nabitý program, ukázky řemesel, stánky plné všeho i různých dobrot, prostě pohoda. Mě stále víc mrzí, že jsem si nechala propadnout řidičský průkaz, jeho platnost končila v roce 2014 a já už nemám odvahu si ho na „stará kolena„ obnovovat. Jsem tak omezená v jakékoli činnosti, vlak je pro mě pěšky daleko, autobus jede ve všední den poslední v 18 hod. ze Dvora a v sobotu a v neděli vůbec. Věděla jsem, že se na Anenské nějak dostanu, protože se plno „dobrých dušiček“ nabízelo. Katka K. by byla ochotná si dokonce posunout i cestu až na neděli a já si toho moc vážím, ale všem jsem říkala, že je poprosím až v nouzi nejvyšší. Nakonec všechno dopadlo nad očekávání až moooc dobře. V pátek volala Jituška H.,že by nutně potřebovali, nejlépe Kubu (vnuk Jany a Oldy, pozn. redakce), k soutěži pro děti. A tím bylo rozhodnuto. Olda slíbil, že nás tam odveze, a pak pro nás zase přijede. Nakonec tam vydržel s malou „odpočívací“ přestávkou celý den, pořád potkával samé známé a povídal a povídal, občas předal nějakou zkušenost z minulých let a bylo to moc fajn. Já jsem tam tak „poletovala“ mezi stanovištěm č.3, kde byl Kuba sám a potřeboval občas vystřídat a mezi stánkem Arniky, kde byla zase sama Martinka. Někteří klienti jezdili po parku sami a já jsem jim dělala chvilku společnost, nabídla buchtu…, ale vysloveně na doprovod na mě nikdo nezbyl. Nějak po druhé hodině jsem Kubu propustila a jeho stanoviště přestěhovala k nám ke stánku. Ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí, protože plno dětí jásalo, že konečně našly stanoviště č. 3. V bylinkové zahradě totiž bylo dost opuštěné. Ve stánku se nás stále někdo ptal na různá stanoviště, že je nemohou najít a dost dětí přišlo na konci, že nestihly všechno obejít. Byly trochu smutné, ale my jsme i pro ně měly malou odměnu, takže odcházely spokojené, jenom se nedostaly do velkého slosování.

Jinak Linda už všechno krásně popsala. Za Arniku děkuji všem dobrovolníkům. Martinka – ta je až neskutečná, hned v neděli šla už zase na bazárek. A ještě něco, z čeho mám obrovskou radost. Naše Linda, která byla dosud “dva v jednom„ – sponzor a člen Arniky – bude “tři v jednom“. Vyhrála totiž konkurz a bude pracovat v Žirči. Nevím přesně, jak se ta její funkce bude jmenovat, ale jelikož je člověk se srdíčkem na pravém místě, bude to pro všechny velký přínos a já se na spolupráci moc těším. Lindo, jsem tak ráda, že nás dal osud dohromady ☺ ♥.

Jana

foto ZDE