20. 9. 2020 – Bylinkobraní v Žirči

20. září 2020 – Bylinková zahrada Josefa Kamela v Žirči

A je to tu. Po dvou letech Bylinkobraní. Hurá! Příjemná, pohodová, voňavá akce, jejíž první, velmi úspěšný, ročník proběhl před dvěma lety. Víme, do čeho jdeme, těšíme se.

Čas koronavirový si žádá oběti a dobrovolníci, kteří měli přijet až z Prahy, svoji účast zrušili. A tak jsme nastoupili my – Královédvorská Arnika. Linda s Erikou prodělaly brzo ráno školení, kterak měřiti příchozím tělesnou teplotu, Stáňa s Radkou byly v záloze, kdyby potřebovali „vyvenčit“ někteří z klientů, my s Janou Š. jsme se pro tentokrát staly zahradnicemi – bylinkářkami, Olda s vnukem Kubou celý den kmitali a zajišťovali technické věci.

S Janou jsme se ráno se nahlásily u vrchního zahradníka pana Lonce a dostaly jsme za úkol vyčistit to, co se nám nelíbí. A tak jsme vzaly do ruky zahradnické nůžky a stříhaly jsme a čistily. Prostě odstraňovaly to, co bylo suché. Místní zahradnice nám ze svých zdrojů uvařily kávičku a čaj a Jana otevřela krabici s čerstvými švestkovými koláčky, které tak nádherně provoněly interiér auta, když jsem ji v Doubravici nabírala. Pracovala na nich už od půl páté. Byly božské. Ostatně jako všechno, co Jana upeče.

Když jsme vyčistily to, co se nám nelíbilo, začali se pomalu trousit první návštěvníci a akce byla oficiálně zahájena. Pak už jsme celý den jen pomáhaly prodávat bylinky. Ze začátku jsme se spíš pletly zahradnicím – profesionálkám, ale časem jsme našly svoje místo a rytmus a i když jsme se neustále ptaly, co je to za bylinu a kolik stojí, byly jsme celkem co platné. Zákazníci s květináčky bylinek přicházeli ve vlnách, takže po návalech, kdy si vystáli krátkou frontu, přicházely chvíle, kdy bylo volněji a mohly jsme se odfrknout. A tak to bylo celý den až do pozdních odpoledních hodin, kdy bylo Bylinkobraní ukončeno koncertem na nádvoříčku.

Dostaly jsme stravenku na kuřecí steak, který byl mimochodem báječný, v budově sv. Damiána, který se zahradou sousedí, pro nás bylo vytvořeno zázemí s báječnou kávičkou, čajíkem a spoustou dobrot. Prostě se tu o nás starali jako o vlastní. Příště přijedeme zase a moc rády a ne kvůli těm dobrotám, ale proto, že se nám tu líbí.

Marcela

fotky ZDE