„Hurá do města!“

doprovod klientů DsJ na nákupy apod. (7dob.)

JŠ: …Tak máme za sebou, co se doprovodů týká , dost náročné dny. V pátek ve městě to bylo hodně napínavé. Nejdříve trápilo počasí – když jsme vyjížděli z Doubravice, pršelo, jen se lilo a dokonce byla i bouřka. Čekali jsme , že to lidičky odradí a přijede jich sotva polovina, ale nestalo se a to bylo dobře. První várku jsme vykládali, když ještě poprchávalo. Předpověď počasí strašná – zataženo, déšť, bouřky. Kupodivu, začalo svítit sluníčko a bylo krásně….Jeden problém máme vyřešený , ale hned je tu další – Terezka se z rodinných důvodů chvilku zdržela a jelikož nás bylo tak akorát do počtu, chyběla. Na tři vozíčkářky jsem zbyla já a můj muž, který navíc nenávidí nakupování a vyhýbá se mu jak může. Ještě tak kdyby se jednalo o nějaké sekačky, auta, nářadí, ale strojení…..to néé. Nedalo se nic dělat, já – z oční školy, jsem jela se „svojí“ paní do optiky jako odborný poradce a on se dvěma dámami, z nichž jedna byla na elektrickém vozíku, „k Vietnamcům“. Byla jsem nervózní a potila se za něho. V optice jsme nepochodily, na pěší zóně jsme koupily ještě peněženku a pak už honem vysvobodit mužskýho. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, jaké mě čeká překvapení – Míša zaparkovaná na vozíku mezi regály, na klíně se jí kupily halenky a trička, Olda prohrabuje hromady zboží a vychvaluje, jako kdyby tu prodával odjakživa – „hele a tohle je levnější a možná ještě hezčí“…..Nakonec dorazila i Terezka, ještě se trochu nakupovalo a po 16.hod. jsme se pomalu scházeli „U Slunce“, kde nám bylo jako obvykle moc dobře. Domů jsme přijeli těsně před 19.hod. ( plánovaný soukromý nákup v prodejně Tesco byl odložen).