Benefičního (několikrát přeloženého) koncertu Anny K. v náchodském Beránku jsme se my dobrovolníci zúčastnili jako hosté. Byli jsme pozváni. Odměněni. Přesto jsme zastali i roli doprovodů klientů na vozíku. Vždyť bez toho bychom se snad i cítili nesví. Doprovázet v Beránku je takříkajíc brnkačka. Jsou tam k nám vždy vstřícní, místa je pro vozíky vytvořeno dost, takže ani moc nepřekážíme.

Samotný koncert byl plný energie, kterou kolem sebe šíří Anna K. Je pořád „v akci“ – zpívá, tančí, gestikuluje, tleská, komunikuje s diváky, vybízí je k rytmickému tleskání, zpěvu i tanci… a diváci ochotně reagují.

My „starší a pokročilé,“ jsme se dočkaly i naší nejoblíbenější – „Prokřehlé.“ 😊

Já prokřehlá se do davu vmísím
Šál, cos mi dal, si přivinu k lícím, přivinu k lícím
Mně ke štěstí, by stačilo málo
Když zavoláš a řekneš jen haló, to by mě hřálo
Jó to by mě hřálo, to by mě hřálo

(Zdeněk Svěrák)

Nechybělo ani společné focení, třebaže, jak nás Anna K. popohnala, jí „stydlo v šatně jídlo.“ Byl to večer, na který se hned tak nezapomíná.

KatkaK