Situace je, jaká je, prostě trošku divoká, proto na nákup přijely pouze tři klientky. Jen ze zdravotního pobytu, ostatní museli zůstat v Domově. Ovšem všechny odhodlané stéci co nejvíce obchodů a nakoupit co nejvíce dárků. Stačí tedy, že jsme přišly jen já s Janou Š, třetí klientku doprovodí Lukáš – v jedné osobě řidič a dobrovolník.
„Nafasovala“ jsem paní na elektrickém vozíku, je z Prahy. Bydlí teď sice v Krči, ale pochází z Braníka. „Já jsem léta bydlela hned vedle v Podolí. Na Dvoreckém náměstí, to je v sousedství. Taková náhodička, viďte, takže jsme krajanky“. Nejprve míříme do drogerie pro hygienické potřeby. Cestou se ptám: „Máte respirátor?“ Paní hraboší v tašce… „Nemám, já ho zapomněla!“ „Nevadí, poradíme si.“ Paní nechávám stát před drogerkou a jdu se zeptat, zda mají respirátory. Mají. Bohužel ale jen balení po dvaceti kusech. No nic, rychle drogerii proběhneme, koupíme, co potřebujeme, děláme, že tam vlastně ani nejsme a šup ven. Jdeme se podívat vedle do hračkářství. Něco pro vnučku, má ráda panenky. I tady se zeptáme, zda mají respirátory. Bohužel nemají. Slyší nás však zákaznice, co zde nakupuje a prý: „Já vám přinesu z auta, chvilku počkejte.“ A opravdu, za chvíli je tady i respirátorem. Takže mise respirátor splněna a teď si můžeme v klidu projít obchod. Nic hezkého nás ale do nosu necvrnkne, takže se jdeme podívat na druhý konec nákupního centra – do Kiku. Tam mají úplně všechno a za dobrý peníz, takže třeba tam něco pořídíme. Vcházíme do obchodu a klientka si hned ode dveří všimne na štendru pověšených baletních sukýnek. „Vnučce je teprve sedm, ale už chodí do baletu.“ Vybíráme krásnou růžovou tylovou sukýnku a vnořujeme se dál do nitra obchodu. Panenky tu sice nemají, ale mají tu krásné omalovánky. Vybíráme jedny pro vnučku, ale také dvoje pro dva vnoučky. Ten třetí je ještě miminko, pro toho omalovánky až příště. A teď ještě do Kauflandu nakoupit nějaké sladkosti pro personál a pro spolubydlící. Odvážíme si odtamtud spoustu dobrot a máme splněno. Vyrážíme do hospůdky U Hlaváčků, kde vždycky nákupy zakončujeme.
Bohužel Lukáš s dřevěným schůdkem zatím nedorazil a bez něj se dovnitř s elektrickým vozíkem nedostaneme, takže čekáme venku. Jana se svojí klientkou jsou už uvnitř, mají totiž vozík mechanický a ten schůdek před restaurací sice s obtížemi, ale překonaly. Čekáme a čekáme, přichází Martina a klientku si ode mě přebírá. Nejsem očkovaná, do restaurace nesmím. S oběma se loučím a vracím se ke svému autu. V Kauflandu ještě udělám drobný nákup a když procházím parkovištěm, vidím, že žirečská dodávka tu stále stojí. Snad „mojí“ klientce není před hospůdkou zima.
A teď hurá domů a zase v lednu. Pokud koronasituace dovolí.
Marcela
Odstranit komentář
Pro odstranění komentáře je potřeba ověřit vaší identitu. Zadejte email, který jste vyplnili při přidávání komentáře.
Zadaný email se neshoduje s emailem, který byl vyplněn při přidání komentáře.
Na email vám byl odeslán odkaz
ke smazání komentáře.
