Čekání na Vláďu, tak by se dala nazvat pondělní akce před Hankovým domem. Ale hezky od začátku.
Před polednem dostáváme echo z Domova sv. Josefa, že budou dvě várky klientů a je třeba se k Hankovu domu dostavit na šestou hodinu.
Před šestou jsme tam a vyhlížíme modrou dodávku. Za chvilku tu bude.
18:05 – Jo, jo, za chviličku, měli vyjíždět 17:45.
18:10 – Možná se protáhla nakládka, ale už tu budou.
18:15 – Támhle ve výloze se mihl odraz dodávky, už jsou tu. Tak ne.
18:20 – Asi se fakt něco přihodilo, ale zatím dobrý, otočka pro druhou várku se v pohodě stihne.
18:25 – Saprlot, už by fakt měli přijet, otočka trvá minimálně dvacet minut, spíš půl hodiny. Nesejčkuj, auto se nerozbilo, všechno se stihne.
18:26 – Telefonát Oldovi. Olda neví, co se děje, už je z práce doma, netuší, co se v Domově zaseklo.
18:28 – Je mi zima. Mně taky, mrznou mi nohy, příště si beru kozačky.
18:30 – No sláva, už jsou tu!
Co se stalo? Dva klienti na poslední chvíli odřekli, sháněli se rychle noví. Sehnala se jen jedna paní.
Rychlá vykládka, řidič Vláďa odkurtovává klientky (teď už víme, že dneska jsou jen samé ženy) z auta a vyváží je na chodník, kde si je s Janou bleskově přebíráme a tryskem zavážíme do haly Hankova domu.
Je tu Jana? Ptá se jedna z klientek. Ano je, těší se na vás. Janííííí, už je tu po tobě sháňka.
Vláďa ukládá plošinu, zavírá auto, odjíždí. My s Janou pomáháme dámám z převlečníků a nosíme z kantýny, co si žádají. Čekáme na další várku. Vláďa je tu s poslední paní a všechno v pohodě stíháme. Ještě nezvonilo, uvnitř ještě nejsou všichni usazení, takže stále jen vyčkáváme, kdy budeme moct klientky do sálu navozit. A je to tu, můžeme. Umisťujeme je podél stěny jako vždy a jdeme si sednout. Jana se celou dobu s mateřskou péčí stará o „svoji“ klientku.
Přestávka. Diváci se sápou ven ze svých řad přes klientky, jak se dá. Jako obvykle. Zase nestíháme otevřít druhé dveře ze sálu a vyvézt klientku zaparkovanou vedle nich, aby se uvolnil průchod. Někteří diváci brblají, jiní jsou trochu v rozpacích, ale vesměs ohleduplní.
Zvonění, druhé, třetí, začíná druhé dějství.
Konec. Saturnin s kolektivem se uklánějí, sklízejí bouřlivý potlesk. Jana bleskově vybíhá, pomáhám jí otevřít dveře ze sálu, už je tu pracovnice Hankova domu a zajišťuje dveře, aby se nezavíraly. Vyvážím klientku ven, průchod je uvolněn, hurá!
Řidič Vláďa je kouzelník, podařilo se mu do auta nacpat všech šest klientek (i ty s velkým vozíkem). Loučíme se, jedeme domů. A zase ten hřejivý pocit, že se to povedlo.
Marcela
fotky ZDE
Odstranit komentář
Pro odstranění komentáře je potřeba ověřit vaší identitu. Zadejte email, který jste vyplnili při přidávání komentáře.
Zadaný email se neshoduje s emailem, který byl vyplněn při přidání komentáře.
Na email vám byl odeslán odkaz
ke smazání komentáře.
