Nechce se tomu ani věřit, ale jsou to už ČTYŘI roky, co jsem byla v Domově důchodců v Roháčově ulici naposled velikonočně tvořit. A nebylo to proto, že bych nechtěla nebo nemohla, bylo to proto, že COVID! V letech 2020 – 2022 to prostě nešlo.
Tak jsem si to tam šla užít. Chodím tam ráda, cítím se tam jako doma. Byly jsme na to tentokrát dvě – přišla pomoci taky StáňaZ.
Když jsem dorazila do prvního patra pár minut před avizovaným začátkem, už to tu žilo. Kolem stolů sedělo několik klientů spolu s personálem a všichni se činili. Sedla jsem si, kam mi bylo určeno, a pustila jsem se do díla. S klientem, se kterým jsem sdílela pracovní stůl, plynul čas v příjemné hovoru a práce nám šla dobře od ruky. Postupem času přibývalo klientů i zaměstnanců Domova. Hučelo to tu jako v úlu. Inu – pilné včeličky. Byla mi nabídnuta kávička, zvolila jsem však vodu. Dostala jsem jí celý džbánek a v ní citrón. Byla moc dobrá. Za chvíli přede mnou přistál výtečný zákusek. Panovala skvělá, přátelská tvořivá atmosféra, ostatně jako v tomto Domově vždycky. Na všech bylo vidět nadšení z tvořivé práce, každý měl na tváři spokojený úsměv. A proto sem ráda chodím – protože je tu dobře.
MarcelaS
foto ZDE
Odstranit komentář
Pro odstranění komentáře je potřeba ověřit vaší identitu. Zadejte email, který jste vyplnili při přidávání komentáře.
Zadaný email se neshoduje s emailem, který byl vyplněn při přidání komentáře.
Na email vám byl odeslán odkaz
ke smazání komentáře.
