Vítání jara v Domově důchodců

V královédvorském domově důchodců využijí každé možnosti, jak si udělat život hezčí, veselejší. Dnes jsme k tomu přispěly i my Arničačky a muzikanti (4 muži a jedna žena) z Dvorského výběru.

Co se slavilo? Inu – jaro a nadcházející Velikonoce.

Jak se slavilo? Dobrým jídlem a hezkými písničkami.

MartinaJ připravila dárkové velikonoční balíčky, StáňaZ a já jsme napekly a LenkaP roznášela tácky s dobrotami a balíčky s nadílkou. Pečení bylo tentokrát o něco náročnější, protože jsme se včera ráno dověděly, že by bylo záhodno péci „dia.“ Hodně klientů to vzhledem ke své diagnóze potřebuje. Nejprve jsme se obě lekly, protože jsme s umělými sladidly nikdy nepekly, ale pak jsme si každá, nezávisle na sobě, řekly – „já to teda zkusím.“ Asi se povedlo, protože NIC nezbylo a pochval jsme slyšely taky hodně. Podávaly jsme slepované linecké, věnečky, zvláštní Stániny řezy z bílkovo-ořechového těsta se zavařeninou, krémem a čokoládovou polevou, perník a jablečný závin. Myslím, že jen muzikanti by si byli k pivku dali raději něco onačejšího – klobásku nebo aspoň jednohubky… Příště se (asi) polepšíme. 😀

Pozorná Lenka nám připomněla, že máme všechny arnická trička, tak ať si je nezapomeneme vzít. K tomu náramek s nápisem Arnika od Martiny… abychom byly k poznání a starouškové na nás nekoukali zmateně, kdo že se to k nim vetřel. Myslím, že trika opravdu zabrala, protože jsem zaznamenala dosti pohledů, které zkoumaly, ke komu patříme. Jedna ležící paní na mě chvíli (dost dlouhou chvíli) hleděla, když jsem jí přinesla dáreček od velikonočního zajíčka, pak bylo znát, že prozřela a povídá:

„Aha, vy jste paní Arnika.“

„Jsem, ale nejmenuji se tak…pracuji ve spolku, který se tak jmenuje a chodíme sem za vámi…“

„Ano, vy jste paní Arnika,“ odpověděla mi a bylo vidět, že je spokojená, že ví, s kým má tu čest.

Muzikanti si po každé písničce mohli vychutnat opravdu bouřlivý potlesk a ještě pochvaly od spokojených klientů. Někteří si podupávali, tleskali do rytmu, ba i zpívali. Hudba si to opravdu zasloužila. Hrála hodně přes dvě hodiny a hrála by ještě mnohem déle, ale klienti už se pomalu rozcházeli do svých pokojů. Těch zbylých asi osm by bylo vydrželo ještě dloooouho… Pěkné písničky si mohli užít i klienti, kteří zůstali na lůžkách, o čemž jsem se sama přesvědčila, když jsem byla v prvním patře navštívit naši bývalou členku paní Zdenu. Kdo si nechal otevřené dveře, mohl se cítit, jako by byl „u toho.“

Loučili jsme se všichni spolem poděkováním (jak muzikantům, tak nám z Arniky), přáním hezkých Velikonoc a pozdravy pro naši JanuŠ, tč. poněkud indisponovanou. I ty pozdravy byly velmi milé.

Jano, muzikanti i zaměstnanci DD ti přejí brzké uzdravení a těší se na příští setkání.

KatkaK

foto ZDE