…kdo měl takový záměr? Aneb – všechno co se děje – dobře se děje.

Káťu k nám zavál nějaký prudký poryv větru v jejím životě. Sešly se tehdy v r. 2018 dvě okolnosti, které do sebe ku prospěchu věcí příštích, o kterých jsme ale tehdy nic ani netušily, zapadly jak dílky puzzle.

My, dobrovolnice z Královédvorské Arniky, jsme byly osloveny vrchní sestrou jaroměřské LDN s prosbou o pomoc. Pro své klienty vytváří co nejpříjemnější prostředí, snaží se je aktivizovat a navozovat dobrou náladu. Proto by tu uvítali dobrovolníky a nás prosí, zda bychom jim je nemohli „zastřešit“, pojistit… A zároveň jsme dostaly mail od nám neznámé dívky. Hledala místo, kde by se pokusila zahojit smutek na duši po bolestné ztrátě své milované babičky. Je to sice trošku složité, neboť sice pochází z Náchoda, ale žije a pracuje v Praze… Jaroměřská LDNka se ukázala být tím pravým místem. Káťa svoji cestu vlakem v Jaroměři na pár hodin přeruší, navštíví seniorky a seniory, a poté bude, opět vlakem, pokračovat v cestě.

Napoprvé jsme Káťu, s kytarou přes rameno, vyzvedly na vlakovém nádraží, a doprovodily ji do LDN. A užasly jsme nejen my, ale také, tedy spíš zejména, ošetřovatelky. Káťa svým temperamentem, srdečností a milým vystupováním rozezpívala i pacienty, se kterými nikdy není snadné komunikovat, neboť jsou uzavření, někdy i zmatení… Tedy – „megaúspěch“ na první dobrou!

Po nějaký čas Káťa do Jaroměře dojížděla, hrála a zpívala, někdy s sebou vzala i pár kamarádů či kamarádek a rozdávali dobrou náladu. Jednou zavítali i do Žirče u příležitosti vítání ročních období. A pak se nám ztratila z očí. Po pár letech jsme si na ni zase vzpomněly, protože dobrovolnicí být nepřestala, a kontaktovaly ji s prosbou o vystoupení na letošním Vítání jara. To jsme ale netušily, kam ji její dobrodružný duch právě zavál, co se změnilo a událo v jejím životě, jaké dovednosti si osvojila, kam se posunula… Jasné bylo jedno – je to stále ta milá, empatická dívka s nakažlivou energií. Svoji účast a účinkování na Vítání jara v Žirči ihned přislíbila. Avšak změna – nebude s sebou mít kytaru, ale saxofon, na který se naučila hrát a putují spolu po světě… No, užasly jsme a moc jsme se těšily. Kroky Katky sledujeme na Facebooku, ale vidět ji na „živo“ předčilo všechna naše očekávání.  Její živelnost, ale zároveň úžasná lidskost a empatie je až neskutečná. Hned s prvními tóny jsme všichni zpozorněli a jakoby ožili, po první písničce zazněly ovace, které DsJ asi dlouho nezažil…

KatkaK

Letošní jarní Vítání probíhalo v tradičním duchu – odehrávalo se ve sv. Damiánovi v prvním patře, děvčata arniková připravila pro klienty spoustu dobrot a nezapomnělo se ani na velikonoční balíčky. O skvělou náladu se postarala již zmíněná Káťa a bylo to prostě super.

Na Vítání navázal křest výjimečné knížky Roztroušená inspirace, která je společným dílem několika klientů Domova sv. Josefa.

8. dubna do Žirčce, ač to tak nevypadalo, protože bylo hodně zima a dul vichr z hor, jaro opravdu přišlo. V ten den totiž z teplých krajů přiletěl do areálu DSJ na své vyvýšené stanoviště čáp Josef.

foto ZDE