Teď ne! aneb Na tohle teď není ta pravá chvíle

V neděli 3. 2. 2019 jsem měla tu možnost v rámci dobrovolnictví v Arnice doprovodit klientky Domova sv. Josefa v Žirči na divadelní představení v Hankově domě ve Dvoře Králové nad Labem. Ve francouzské komedii „Teď ne! aneb Na tohle teď není ta pravá chvíle“ naprosto exceloval herec Michal Dlouhý a skvělé byly i výkony ostatních herců. Všem se nám divadlo velmi líbilo a klientky byly moc spokojené. Děkuji kolegyni Elišce N., která doprovázela klientky spolu se mnou a velký dík také patří panu řidiči Vláďovi M., který byl velmi ochotný a ke klientkám velmi milý a vstřícný. Jediným záporem večera byl bohužel přístup ostatních návštěvníků divadla, kteří k mému velkému překvapení nerespektovali osobní prostor klientek na vozíku a nebyli ochotni počkat, až klientky v pauze nebo po představení opustí uličku vedle sedadel, kterou mohou v divadle využívat. Mohla bych chápat, že návštěvníci nemohou za to, že divadlo určilo pro vozíčkáře pouze tuto společnou uličku, nicméně myslím, že v těchto případech by nám všem měla velet primární slušnost a vychování a tak jako například pustíme staršího sednout, stejně tak dáme přednost vozíčkáři nad vlastním momentálním pohodlím. Věřím ale, že se situace do budoucna zlepší a vedení divadla vyčlení důstojný prostor pro invalidy tak, aby neměli dojem, že snad někomu překáží a mohli bez těchto pocitů sledovat a užít si představení jako každý jiný návštěvník.

A ne, klientky si opravdu na nic nestěžovaly – toto je jen a jen můj osobní postřeh, který mne ale lidsky zasáhl. Z mého hlediska je normální pomáhat „slabším“ a velmi smutné, pokud to musíme někomu připomínat.

ErikaP

Ano byl to velice výživný večer. Po prvotním šoku, kdy řidič přivezl jen šest lístků, jsme se po krátkém telefonátu dozvěděli, že je vše v pořádku, že na dva lístky jdou 4 klienti. Pak přišla druhá zpráva, která mě celkem vyděsila – druhý doprovod stále nedorazil a podle informace řidiče by měl snad dorazit chvilku před sedmou hodinou. Tak rychle vysvléct klientky z venkovního oděvu, ať se vše zvládne. Po chvilce jsem se ale uklidnila – to potom kdy už jsme měli čekat jen na spousty lidí, kdy se pojedeme zaparkovat do sálu. Navíc také dorazila Erika, jako druhý doprovod a já věděla, že teď už na to budeme dvě. Hra byla zdařilá a myslím, že to byl nakonec velice příjemně strávený nedělní večer.

Děkuji. A budu se těšit na příště…

ElisN