Středa 26. února 2020 – benefiční koncert pardubické kapely Marien v Hankově domě
Dlouho jsme se na tu událost připravovali. Plakáty roznášeli po okolních vesnicích, inzerovali, kde se dalo a doufali, že lidi přijdou a že se vybere nějaká solidní částka. Moc dobře jsme si uvědomovali, že folk není žánr s obzvlášť širokou fanouškovskou základnou, ale věřili jsme, že se vzedme vlna solidarity a že přijdou všichni 😊
Těsně před akcí se peklo a smažilo. Peklo se sladké i slané, smažily malé řízečky. To aby kapela nestrádala a přišel si na své i divák. Když nastal den D, byli jsme připravení. Každý měl svůj předem určený úkol a vše šlo jako na drátkách. Jsme sehraná parta. Jana Š s Martinou J se staraly už od tří hodin o kapelu, aby jí nic nechybělo. Jana V usedla do pokladny, Katka K se Zdenou B jako dvě lvice, co zdobí vchod banky, trhaly příchozím vstupenky. Věra H s Laďkou Ch se usadily v šatně. A já? Já jsem jen tak poletovala a fotila. Bylo nás samozřejmě víc, výše zmíněné zaujaly klíčové pozice a Linda K, Stáňa Z a Jana Č byly k ruce.
Začínali se trousit první posluchači, byly utrženy první lístky a uloženy první svrchníky, když jsem za oknem uviděla světla žirecké dodávky. Běžela jsem pomoct, ale nebyla jsem tam až tak platná, protože se klientů hned začali ujímat zaměstnanci DSJ, kteří dorazili s nimi. Já jsem si venku jen tak cvičně zakouřila s Ivou. Kouřím s ní ráda. Přesněji, ona kouří, já jí držím cigaretu. Dokouřily jsme a pomohla jsem jí dostat se do vestibulu, kde už si ji převzali již zmínění zaměstnanci DSJ, aby ji dovezli do sálu.
Jdu si dál poletovat s foťákem. Je sedm, za chvíli to začne. Klienti jsou umístěni podél boční stěny sálu, diváci sedí na svých místech, show může začít. Světla zhasínají, sál se topí do tmy. Přichází kapela, dává první kousek a po písničce před diváky předstupuje naše předsedkyně Jana Š s Martinou J, která celou akci spunktovala, panem ředitelem z DSJ a pár úvodními větami na rtech na vysvětlenou, proč jsme se tu sešli. Celý výtěžek z koncertu poputuje na logopedickou péči pro klienty DSJ – jediného lůžkového zařízení v ČR pro lidi s roztroušenou sklerózou.
Tady moje vyprávění končí a přenechám prostor Martině J, osobě nejpovolanější – osobě, která za všechno může 😊
Marcela S
————————————
Balím chlebíčky, nakrájenou zeleninu a ovoce, dárečky pro kapelu, pečivo a netrpělivě vyhlížím Janu V., která mě vyzvedne a odveze do Hankova domu.
Tam nás pustili do šaten pro účinkující, všechno jsme tam nechaly a okukujeme prostory, které budeme využívat. Přijíždí Katka K. s Janou Š., mají spoustu sladkých dobrot a pomazánky. S Janou V. děláme jednohubky, holky připravují nástěnky a stoly s fotkami z akcí a propagací Arniky. Přišla Marcela, s foťákem na krku vše důkladně dokumentuje. S troškou zdržení přijíždí kapela. Dočkali jsme se, nosíme nástroje z auta, seznamujeme se. Osvětlovači svítí, zvukaři zvučí, zpěváci zpívají… Hudební zkouška začíná. Dorazili už všichni pomáhající – Věra H. s Laďkou Ch., Zdena B. Všechny přinesly nějakou mňamku. Připravujeme hostinu. Každá má svou funkci, které se radostně ujímá. Než se otevřou dveře návštěvníkům, svačíme. Kapela si libuje, jak je o ně krásně postaráno, slovy Víti Troníčka – mají péči takřka mateřskou. Dveře se otvírají, první návštěvníci přicházejí. U Jany V. v pokladně si koupí vstupenku, tu zkontroluje Katka se Zdenou. V šatně si odloží svrchníky u Laďky a Věrky. Kdo chce, nabídne si koláčky. Dorazili klienti z DSJ a s nimi pan ředitel. Za oponou sledujeme, jak se sál pěkně zaplňuje. Devatenáctá hodina odbila, kapela jde na jeviště a začíná svou první písní. Po bouřlivém potlesku Víťa všechny seznamuje s tím, proč jsme se sešli a s podrobnými informacemi o DSJ a s děkovnými slovy mluví ředitel a Jana Š. Opět je veliký potlesk, na pódiu už zůstává jen kapela a koncert začíná.
Zažíváme necelé dvě hodiny krásných písniček, vyprávění a vtipů. Během hraní se spočítaly peníze z prodaných vstupenek a z dobrovolného vstupného, takže na konci opět přicházíme na jeviště a Jana Š. předává do rukou ředitele DSJ šek na 34796 Kč + 1 cent. Je to veškerý výtěžek koncertu. Náklady s koncertem spojené uhradili sponzoři.
Koncert bohužel končí, kapela se loučí. Zpěváci přichází mezi lidi, fotí se, podepisují, prodávají CD. Přišli i k nám, aby se s námi, ale hlavně s klienty DSJ vyfotili, a než se poskládají, aby se na fotku všichni vešli, povídají si s klienty, kteří sedí před nimi. Fotíme se, kapela se s námi loučí, dojídáme jednohubky, sladkosti, ovoce, chlebíčky. Manažer kapely Ivan Kurtev nám odevzdává příspěvek z na místě prodaných CD, který darují klientům DSJ. Dělá to 1500 Kč.
Myslím, že účel akce byl splněn, částka byla velmi potěšující, zážitek krásný. Přeju si a doufám, že všichni odcházeli spokojeni a šťastně nabití jako já.
A pak už jdeme jen balit. Je toho nějak moc – tácky, přenosky, mističky, vaničky, spousta zbylého jídla… Drahnou chvíli nám trvá, než tomu všemu dáme nějaký tvar a odnosíme k Marcele do auta. Ta mě a Janu Š. se všemi těmi krámy rozveze do našich domovů a my si jdeme snít sny o tom, jak se nám to všechno hezky povedlo.
Martina J
foto ZDE