Vítání podzimu a křest almanachu 20 let dobrovolnictví s Královédvorskou Arnikou

30. září 2022
Vítání podzimu a křest almanachu 20 let s Královédvorskou Arnikou, Domov sv. Josefa, Žireč

Vítání podzimu se za ta léta, kdy se snažíme klientům Domova sv. Josefa ozvláštnit jejich pobyt, vlastně stalo téměř rutinní záležitostí. Ne však to letošní. Letošní bylo výjimečné tím, že je nám dvacet a taky tím, že Katka Krobotová s Janou Štěpánovou porodily dítě. Neděs se, vážený čtenáři, že v takto pozdním věku. Nebylo to totiž dítko lidské, nýbrž vzpomínkové – papírové. Byl to almanach s názvem 20 let dobrovolnictví s Královédvorskou Arnikou. Vložily do něj vzpomínky a fotografie za celých dvacet let, kdy Královédvorská Arnika pracuje a kdy ji Jana Štěpánová, coby zakladatelka a dobrá duše, celých těch dvacet let drží pohromadě. Bez ní by Arnika nebyla!

V podkroví domu sv. Damiána se sešlo spoustu hostů. Hodně klientů DSJ, zástupci Diakonie s několika svými klienty, ředitelka Domova důchodců (bohužel bez klientů, protože v zařízení se objevil COVID-19), starosta DKnL, dobrovolníci současní i bývalí. Bylo nás tam takových dobrých… nepočítaně. Prostě to nikdo nespočítal, ale bylo nás tam hodně. Vlastní obrázek o této věci si můžete udělat sami, když nahlédnete do našeho fotoalba.

S veškerou vážností a důstojností plynoucí z jejich funkcí nám almanach pokřtili: paní Ludmila Lorencová, ředitelka DD DKnL, pan Zdeněk Hojný, ředitel Diakonie DKnL, pan Jan Jarolím, starosta města DKnL, pan Dominik Melichar, vedoucí DSJ, pan Pavel Mrština, klient DSJ.

A je to, jedna kapitola našeho dobrovolnického života je uzavřená.

Pokřtěno a teď se jdeme bavit. Děvčata arniková napekla a jinak vytvořila spoustu dobrot. Fakt velkou spoustu dobrot! Běhala mezi hosty, roznášela mňamky, vodu a kávu a já jsem, coby spolková fotografka, zaznamenávala ten cvrkot a hlavně! jsem si užívala koncert kapely, kterou jsme si ke křtu pozvali – kapely Epydemye. Nejvíc nejlepší kapely na světě! 😊 Někdo poslouchal a třeba si i pobrukoval, někdo degustoval, někdo si povídal… ale všichni jsme se (aspoň doufám) dobře bavili a odpoledne uteklo jako nic.

Konec, šmitec, šlus, končíme, balíme, odcházíme. My dobrovolnice jsme si ještě chvilku poseděly nad zbytky hostiny, abychom si popovídaly, a pak už fakt KONEC! Bylo to pěkné, pac a pusu zase za dvacet let 😊.

Marcela Svobodová

FOTO