Fórum

Vůbec nevím jak a čím začít, mám toho tolik na srdci, tolik bolestného, ale také zároveň tolik krásného.
Život opravdu není peříčko, ale dokud žijeme a nejsme nějak vážně nemocní, měli bychom si ho vážit a užívat si všechny radosti, ale i ty běžné starosti, které k tomu patří. Olda nám odešel naprosto nečekaně po týdnu pobytu v nemocnici. V pátek nastoupil a až do středy odpoledne jsme věřili první stanovené diagnoze /zánětu žlučníku/ Hned v pátek dostal přísnou přísnou dietu nejen kvůli žlučníku, ale jelikož byl diabetik, tak i diabetickou. Měl strašný hlad a celé telefonické hovory, ale i návštěvy se točily hlavně kolem jídla. Ve středu odpoledne mně bylo lékařem sděleno, že po úterním vyšetření CT má nález na játrech a další léčba už bude v režii onkologů a že v pondělí ráno pojede na vyšetření na onkologii do Trutnova. Bylo mi také řečeno, že mimo chlebíčků s majonezou a nebo dortů se šlehačkou, mu mám dovézt k jídlu cokoli si přeje, ale on už si nic nepřál.!!!!Nakonec jsme se dohodli, že snad trochu pudinku. Dcera mu ho hned ve čtvrtek dopoledne ještě teplý přivezla, ale on tvrdě spal, tak ho nebudila a volala mi, že ho má na stolečku na odpoledne. Odpoledne také tvrdě spal, ale na pokoji byla zrovna sestřička, tak ho „propleskla“ a on se probral. Zeptala jsem se jestli chce trochu toho pudinku, řekl že jo, ale po první lžičce řekl „nech to bejt“ a opět tvrdě usnul. To byla poslední slova co jsem s ním mluvila. V pátek mi bylo lékařem sděleno, že stav je velice vážný, že je to pokračování toho nádoru střeva před dvěma lety a že je od středy večer na morfiu, pro velké bolesti zad. Byla jsem v šoku, vůbec jsem to nemohla pochopit, vždyť na konci června byl na pravidelné kontrole na onkologii a my se radovali, že je vše v pořádku. !!!U tohoto rozhovoru byla i sestřička hlavní a já si toho moc vážím, vůbec nevím jak bych to zvládla. Šla se mnou za Oldou, společně jsme se ho snažily probudit, ale nepodařilo se. Řekla mi ať na něho mluvím, že to určitě slyší a rozloučila se.
Vůbec nevím co jsem mu asi hodinu povídala. V sobotu, když jsme s dcerou a moji sestrou přijely na návštěvu, tak s námi nejdříve chtěla mluvit lékařka, ale dcera řekla, že jde nejdříve za taťkou, mělo to asi tak být a on na to čekal, protože během chvilky jsme slyšely křik, že taťka nedýchá… Stále se s tím nemůžu vyrovnat a mám i výčitky, ale když je vám lékaři sděleno, /po té operaci střeva před dvěma lety/, že další léčba není potřeba, že vzali víc střeva než museli, že nejsou nikde metastázy, tak jim věříte a radujete se, že nemusí mít chemoterapii nebo ozařování a po ničem dalším nepátráte, ale asi jsme měli ???!!!Oldovi to už nepomůže, ale já ten příběh šířím, kde se dá, protože to může pomoct někomu jinému…….
A teď to krásné co mě drží nad vodou a moc pomáhá. Samozřejmě, že jsou to děti a vnoučátka, mám velkou radost, že i v dalších těžkých chvílích, kterých sebou život přináší stále dost, jsme si navzájem všichni oporou a držíme při sobě. Velkou oporu mám i v nejbližší rodině, v mé sestře a Oldových sestrách a jejich rodinách. Jsem moc vděčná osudu za práci, která mě stále baví, ale také moc a moc za všechny z Vás z Arniky. Nechci tady nikoho jmenovat, s někým se stýkám víc, s někým méně, ale věřte, že Vás mám všechny moc ráda a moc pro mě znamenáte. Díky Vám sbírá Arnika různá ocenění a já budu za Vás všechny přebírat cenu města za dobrovolnictví. Děkuju……..

Jdu si pro radu…
Dostaly jsme do bazárku nové pánské košile. Asi nejsou úplně takový ty moderní hitovky,ale myslím, že by za ně mohl být někdo rád…Tak se jdu zeptat, nenapadá vás, kdo by si vzal? Nevím, jestli v DSJ by vzaly? Fotku sem nevložím, ráda pošlu mejlem, mesengrem, ať se podíváte.

Včerejší kino Bambitka 2:
Tak už jsem slyšela, jak jste skvělíííííí……
Děkujeme za vzorný starání se a nadstandartní služby v podobě Janiččinýho kataringu:-)
Děkujeme Jani, Martino a Katko (dcero) Krobotová:-)
Neděle plná dobrých a ještě lepších skutků….
Andělé na zemi….tak mi připadáte♥

Včerejší posezení u Hlaváčků úplně nej…..Dorazila jsem domů nabitá, plná elánu a skvělé nálady, kterou tam na mě hodily klienti a dobrovolníci. Díky všem…Jsem ráda, že vás mám…
A včerejší novinka…máme mezi sebou nového člena_ nového řidiče…

Musím se s Vámi podělit o myšlenky – dnes jedu na hřbitov do Kuklen (Hradec Králové) na ukládání urny Martičky Trumphové – jedné z nás…..rozloučím se symbolicky i za Arniku.
Byla to dobrá „holka“…

Včera dopoledne jsem volala Lenku Nápravníkovou z Diakonie, zda by nechtěla s klienty přijet na Zálesí a v telefonu se ozvalo „to snad není možné, to je telepatie, teď jsem chtěla vytáčet tvé číslo, ve čtvrtek budeme opékat špekáčky a tak jsme se chtěli zeptat, zda byste nás, nejlépe i s kapelou, nepodpořili.“Hned jsem volala panu Robkovi a dnes má volat, zda se mu podaří dát alespoň někoho dohromady. Já se budu snažit upéct něco sladkého a pokud by se ještě někdo přidal, bylo by to fajn.

Letošní Anenské slavnosti se podle mě moc vydařily. Pod stromy v parku se dobře snášelo i to velké horko, bylo hezké sledovat jak si to všichni užívají. Krásný, nabitý program, ukázky řemesel, stánky plné všeho i různých dobrot, prostě pohoda. Mě stále víc mrzí, že jsem si nechala propadnout řidičský průkaz, jeho platnost končila v roce 2014 a já už nemám odvahu si ho na „stará kolena „obnovovat. Jsem tak omezená v jakékoli činnosti, vlak je pro mě pěšky daleko, autobus jede ve všední den poslední v 18 hod.ze D.K.n/L a v sobotu a v neděli vůbec….Věděla jsem, že se na Anenské nějak dostanu, protože se plno „dobrých dušiček“ nabízelo, Katka K. by byla ochotná si dokonce posunout i cestu až na neděli a já si toho moc vážím, ale všem jsem říkala, že je poprosím až v nouzi nejvyšší…..Nakonec všechno dopadlo nad očekávání až moooc dobře. V pátek volala Jituška H.,že by nutně potřebovali, nejlépe Kubu, k soutěži pro děti. A tím bylo rozhodnuto, Olda slíbil, že nás tam odveze a pak pro nás zase přijede. Nakonec tam vydržel s malou „odpočívací“ přestávkou celý den, pořád potkával samé známé a povídal a povídal, občas předal nějakou zkušenost z minulých let a bylo to moc fajn. Já jsem tam tak „poletovala“ mezi stanovištěm č.3, kde byl Kuba sám a tak potřeboval občas vystřídat a mezi stánkem Arniky, kde byla zase sama Martinka. Někteří klienti jezdili po parku sami a tak jsem jim dělala chvilku společnost, nabídla buchtu….., ale vysloveně na doprovod na mě nikdo nezbyl. Nějak po druhé hodině jsem Kubu propustila a jeho stanoviště přestěhovala k nám ke stánku, ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí, protože plno dětí jásalo, že konečně našly stanoviště č. 3, v bylinkové zahradě to bylo dost opuštěné. Ve stánku se nás stále někdo ptal na různá stanoviště, že to nemohou najít a dost dětí přišlo na konci, že to nestihly všechno obejít, byly trochu smutné, ale my jsme i pro ně měly malou odměnu, tak odcházely spokojené, jenom se nedostaly do velkého slosování. Jinak Linda už všechno krásně popsala, za Arniku děkuji všem dobrovolníkům, Martinka – ta je až neskutečná, hned v neděli šla už zase na bazárek. A ještě něco, z čeho mám obrovskou radost, naše Linda, která byla dosud “ dva v jednom „- sponzor a člen Arniky, bude “ tři v jednom, vyhrála konkurz a bude pracovat v Žirči. Nevím přesně jak se ta její funkce bude jmenovat, ale jelikož to je člověk se srdíčkem na pravém místě, bude to pro všechny velký přínos a já se na spolupráci moc těším. Lindo jsem tak ráda, že nás dal osud dohromady./chybí mi usměvaví smajlíci a srdíčka/

Díky za spolupráci na pátečním a sobotním koncertu!!!!
Zejména Martině, která vydržela na oba dost dlouhé koncerty♥
Ale určitě to byl zážitek….že??

Je tropický večer 2 dny před letním slunovratem, nejkrásnějším obdobím roku, kdy je nejvíce světla a nejméně tmy.
Právě jsem se vrátila z Domova sv. Josefa.
Tam jsme už vítali léto. Ve velkém stylu! Arnika to jinak ani neumí…
Velký párty stan, stoly, lavice, živá kapela, kulturní vystoupení Sester Chalupových, prase na rožni, pití všeho druhu, káva, domácí zákusky s láskou doma pečené na vlastní náklady. K tomu příjemná, ochotná obsluha, s předanou hodnotou úsměvu.
A to ještě při úmorné tropické teplotě a v oslabení bez Oldy, který vše plánoval už od ledna a nemohl být ze zdravotních důvodů přítomen.
Někdy prostě chybí slova, která by vyjádřila obdiv, vděčnost, poděkování…
Naše milá Arniko a všichni, kdo jste zúčastnili této obdivuhodné akce DĚKUJEME a asi se budu opakovat, (není divu za skoro 19 let:-)když řeknu, že máme štěstí, že Vás máme!!!!!
Co bychom si bez Vás počali? O kolik zážitků bychom byli chudší…

Děkuji srdečně Martině J. za pomoc a přítomnost na koncertě Altán Tria v Jaroměři!
Hezký a příjemný večer to byl….:-)
Koncert se vydařil – klienti spokojeni, výtěžek budeme znát zítra.
https://www.youtube.com/watch?v=EBkr5-umM9U

Hurá – koncert bude!!!
Středa 7. 4. v 15,00 hodin
DVORSKÝ VÝBĚR
koncert bude na náměstí, odstupy stačí, testovat se nemusí….
Kolik lidí přijde? Kolik je členů kapely? Budeme psát sem, nebo do akce Vítání jara (na což jsem přišla až dnes:-)) ?

Jak se vede, milé naši Arničačky?
Také se vám zdá, že jsme se dlouho neviděly/i?
Mně teda joooooo:-(
Tak se držme a vydržme. Díky Katko za nákupy!
Brzy na shledanou snad v lepších časech♥
O úterku dám ještě vědět…to dovolené je, ale zas má být deštivo. papa

Jménem Domova sv. Josefa i jménem svým Vám děkuji za zprostředkování koncertu POD OKNY ve středu 6. 5. ♥♥♥

Vymyslela jsem termín školení dobrovolníků na 13. února 2020 (lichý týden) na 14,00 hodin v 1. patře Domu sv. Josefa – za společenkou u krbu. Tam budeme mít blíž ke klientům a k názorným pomůckám:-)
Zúčastní se rehabilitační, zdravotní a logopedka. Určitě to bude dobré. Přijďte prosím a dejte na vědomí všem, kdo sem nechodí…
díky